Čaga – Chaga je dřevokazná houba z čeledi kožkovitých. Roste nejčastěji na břízách, méně často také na dalších listnatých stromech v severní Evropě, Rusku a dále v chladnějších oblastech Asie a Severní Ameriky. V Rusku a se využívá od 16. století, v Asii se používá několik tisíc let. První zmínky o využití čagy pochází ze severních oblastí Číny. Dále se pak její používání rozšířilo na západ do oblasti Sibiře a na Ural kde se čaga denně popíjela jako čaj. Mnoho lidí v těchto sibiřských oblastech, kteří pili čagu denně, se často dožívali věku kolem 100 let.

 

Čaga obsahuje více než 200 různých biologicky aktivních látek

Z hlediska farmakologických účinků jsou nejdůležitější polysacharidy, polyfenolické látky a triterpenoidy lanostanového typu. Z polysacharidů jsou to zejména beta-glukany a heteroglukany, z triterpenů pak inotodiol, obliquol, betulin a betulinová kyselina (ty houba Chaga získává z hostitelského stromu břízy). Dále houba obsahuje seskviterpeny, steroly, lipidy a alkaloidy. Čaga obsahuje vysoké množství melaninu – pigment, který se podílí na její barvě.

 

100% sibiřská čaga

bez přídavných látek, konzervantů

vysoký obsah účinných látek více než 40 % polysacharidů a 4 % triterpenoidů

 

teplota – teplá

chuť – sladká

tropismus – slezina, žaludek, játra